Živou vodou proti cukrovce

Pokud se ptáte, kde začít, odpověď zní: hydratací! Důsledky nízké hydratace jsou u diabetiků horší než u zdravých lidí, protože tělo na ni reaguje zvýšením hladiny cukru v krvi. Dehydrovaní diabetici jsou pak více ohroženi poškozením cév, srdce, nervů, očí a ledvin. Mají slabší imunitu, bývají unavení, dlouho se hojí. Nečekejte, až u vás dojde na tyto změny a orientujte se podle jednoho spolehlivého signálu: špatnou hydrataci těla naznačuje tmavá moč. Čím světlejší je, tím naopak lépe!

• Denní příjem tekutin u dospělých by měl být asi 30-35 ml na kilogram tělesné hmotnosti, ale musíte vzít v úvahu i věk, míru pohybové aktivity, stav ledvin nebo léky, které užíváte.

Co pít? Vodu, vodu a zase vodu! Zejména ionizovaná alkalická voda může být záchranou pro každého, kdo na pitný režim neustále zapomíná nebo má narušený pocit žízně. Díky své hexagonální struktuře a zásaditému pH voda daleko snadněji prostupuje buněčnými membránami a výsledkem je hloubkově hydratované tělo, aniž by člověk musel hodně pít. Ionizovaná voda je zároveň silným antioxidantem, který chrání slinivkové beta buňky před volnými radikály. Beta buňky umí jako jediné vyrábět inzulín, a tak je jejich ochrana nanejvýš důležitá.

• PITNÁ KÚRA Po dobu 4-6 týdnů vypijte před každým jídlem sklenici alkalické vody (pH 9,5–10,5). Váš celkový stav se bude postupně zlepšovat, index cholesterolu a stejně tak závislost na podávání inzulínu se bude snižovat. Chuti alkalické vody se nemusíte bát, chutná jako pramenitá.

Pozoruhodnou účinnost ionizované vody na cukrovku potvrdil výzkumem i japonský vědec Keijiro Kuwabara. Je přesvědčen, že slinivka může dobře fungovat jen tehdy, když má tělo dostatek alkalických minerálů, zejména vápníku. Pokud je nemá, vede to mimo jiné ke snížené sekreci inzulínu. Pitím ionizované vody do sebe dostanete alkalické ionty vápníku vysrážené při procesu elektrolýzy a neutralizujete tím usazeniny kyselin kolem slinivky. Prostředí se alkalizuje a stává se přirozenou a levnou podporou vaší léčby. Japonci používají ionizovanou vodu k léčbě diabetu už mnoho let. Ionizátory běžně najdete v tamních zdravotnických střediscích, nemocnicích i domácnostech.

Jednoduchá ionizační konvice Aquator je cenově dostupná a udělá stejnou službu jako velké a řádově dražší vodovodní ionizátory. Připravujte si alkalickou a kyselou vodu kolikrát denně chcete a už za 4 minuty!

• Společně s konvicí vám zdarma pošleme příručku Doporučení pro používání ionizované zásadité, kyselé a stříbrné vody. Najdete tam přes 100 tipů na užívání při konkrétních nemocech, potížích nebo úrazech a dále pro použití v domácnosti.

Lékařka Dina Aschbachová-Gitelmanová vedla v Berlíně klinickou studii, které se účastnilo 142 pacientů s cukrovkou I. i II. typu. Pacienti byli rozděleni do čtyř kontrolních skupin a skupina číslo 2 byla tou, která kromě své standardní medikace užívala navíc ionizovanou alkalickou vodu. Ač šlo o malou studii, výsledky dopadly velmi slibně.

• Už během prvních 6-7 dnů zaznamenali účastníci v kontrolní skupině č. 2 zmírnění pocitu žízně a suchosti v ústech a cítili se méně unavení.
• Po dvou týdnech se u pacientů s cukrovkou II. typu snížil krevní cukr v průměru o 25,7 %, u I. typu o 33,2 % (měřeno nalačno).
• Koncentrace glykovaného hemoglobinu se u diabetiků II. typu po měsíci snížila o 2 procentní body, u diabetiků I. typu po dvou měsících o 1 procentní bod.
• Ze studie vyplynulo, že pitím ionizované alkalické vody lze u obou typů cukrovky dosáhnout snížení medikace. Po 4-6 týdnech terapie se u pacientů s diabetem I. typu snížila potřeba inzulínu v průměru o 37 %, u pacientů II. typu průměrně o 47 %, přičemž rekordní hodnotou bylo 70 %! Nejzásadnějších změn dosáhli ti pacienti, kteří měli na začátku studie nejhorší hodnoty.
• Účastníci byli sledováni ještě několik měsíců po ukončení terapie. I když už alkalickou vodu nepili, sledované hodnoty se ještě 2-4 měsíce zlepšovaly a teprve pak se začaly pozvolna zhoršovat. Po pěti měsících na tom ale stále všichni byli lépe než před studií.
• Po ukončení pití alkalické vody se postupně znovu zvyšovala i potřeba medikace - ale ne zásadně. Zatímco cukrovkáři I. typu měli těsně po terapii o 37 % nižší potřebu inzulínu, po 4 měsících to bylo o 31 %. U cukrovkářů II. typu je zaznamenána bilance 47 % těsně po terapii a 37 % po 5 měsících (pokaždé srovnáváno s původními hodnotami).

Jak je možné, že to zafungovalo? Jednou z hypotéz je, že některé beta buňky mohou být v našem těle neaktivní nebo „spící“ – a pití ionizované alkalické vody je stimuluje k tomu, aby produkovaly více inzulínu.